odwiedź i dołącz do nas

  • Facebook
  • Twitter
  • Blip
  • YouTube

Fórum česko-polské spolupráce – výzvy a bariéry

Boom v mezinárodních stycích mezi Polskem a Českou republikou, který trvá navzdory makroekonomickým vlivům, které nejsou prospěšné, vyžaduje aktivní přístup pro podporu tohoto prospěšného pro obě země trendu. Polsko-česká spolupráce může mít významný vliv pro rozvoj hospodářství v regiónu Středovýchodní Evropy. Ve Varšavě skončilo Hospodářské fórum Polsko - Česká republika spolupořádané skupinou PTWP.

– Minulý rok byl pro polsko-českou spolupráci dobrý – hodnotil Bronisław Komorowski, prezident PR, při zahájení Hospodářského fóra Polsko - Česká republika. – Obchodní výměna se rozvíjí v době, kdy se obou našich zemí dotýkají důsledky světové krize. V loňském roce se zvýšila o 16 %. Toto je měřítko společného úspěchu.
– Naše obchodní podmínky za prvních 7 měsíců 2012 jsou vetší než za celý předkrizový rok 2006. Moje návštěva v Polsku by měla být chápana jako signál k prohlubování spolupráce obou našich zemí – řekl Václav Klaus, prezident České republiky.
– Hospodářské spolupráce as Polskem se zúčastňuje českých 9000 firem, což ukazuje její rozměry a rozsah – řekl Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu České republiky. – Je to stabilní a přirozené prostředí.

Expanze a kooperace
Podle vicepremiéra a ministra hospodářství Waldemara Pawlaka firmy z obou zemí si dovedou mnohem líp poradit v těžkých podmínkách, využívají schopnost propojení nestandardních postupů s dodržováním právního pořádku. Je to vidět např. v silné kooperaci firem, především z Jižního Polska a České republiky, které si udržují konkurenční podmínky nabídek a činnosti.
– Po období fascinace hospodářskými kontakty se zeměmi Západní Evropy si začínáme více všímat blízkých trhů i odpracovávat to, co jsme během předchozích let zmeškali – zhodnotil Sławomir Majman, předseda Polské agentury pro informace a zahraniční investice (Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych). – Je pravda, že jsme konkurenti při získávání zahraničních investic, ale pamatovat na to, že investoři vidí Střední a Východní Evropu jako celek. Čím víc děláme pro společnou image našeho regionu, tím líp je to pro i Polsko a Českou republiku.
Společné propagační postupy na vzdálených trzích jsou považovány za zajímavou oblast polsko-české spolupráce. V Jihovýchodní Asii, Jižní Americe nebo Africe region s 200 mil. potenciálních spotřebitelů musí prezentovat společnou a souvislou nabídku.
Podle Pawlaka je také důležitá další kapitálová angažovanost firem z obou zemí, jak je tomu např. v případě přítomnosti společností ČEZ v Polsku a Orlen v České republice. Polský kapitál, jek bylo zdůrazňováno během Fórum, si stále častěji hledá místo mimo tuzemský trh – především v zemích, které jsou si kulturně a zeměpisně blízké. Již 18 % polských firem vyrábí mimo hranice Polska, a 34 % plánuje expanzi. Polské investice v Čechách jsou dnes na částce 2,5 miliard euro a jejich hodnota roste. Česká republika je pro polské hospodářství (podle různých zdrojů) třetí až čtvrtou zemí z hlediska investovaného kapitálu.
– Velmi nám záleží na tom, abychom vybudovali kooperační vztahy firem z obou zemí v Evropě. Tímto způsobem budou výrobky emigrovat za hranice našich zemí a u nás zůstanou pracovní místa – přimlouval se Pawlak.

Nic není bez těžkostí
Účastníci diskuze se nebránili těžkým tématům. Hovořilo se o bariérách rozvoje podnikání a hospodářské spolupráce, jako jsou: daňové předpisy, pokles poptávky, rozdílné struktury vnitřního trhu v Polsku a v ČR a o ohroženích spojených s klimaticko-energetickou politikou EU.
Hosté z ČR si všímali skutečnosti, že regulace týkající se energetické a klimatické spolupráce, které jsou spojeny s velkou důslednosti v EU, nejsou nejlepším řešením z hlediska konkurenceschopnosti obou našich hospodářství. Tento pohled, jak bylo zdůrazňováno, ukazuje na oblast potenciální spolupráce obou zemí úrovni unie.
Na společné snahy na vnitrostátní a evropské úrovni o stabilní podmínky pro investování v energetice apeloval Tomas David, ředitel sektoru rozvoje energie ve firmě EPH investující do dobývání uhlí a výroby energie mj. v Polsku.
K zlepšení podmínek činnosti v Česku vyzýval také Jacek Krawiec, předseda vedení, generální ředitel PKN Orlen. V situaci globální krize klesá poptávka po výrobcích rafinérií. Jejich výkon v Polsku byl již snížen od roku 2009 o 20%.

Společně po atom
Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ Polsko připomenul, že Polsko stojí před velikou výzvou, jakou je výstavba od základů jaderné energetiky. Češi také plánují výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně v Temelínu, což je zde – na rozdíl od Polska – občany do velké míry akceptováno.
– Máme zkušenosti a know-how, které můžeme zpřístupnit – deklaroval Čermák. – Věříme v budoucnost jaderné energetiky v Polsku i v České republice, víme však jak velké nasazení si to bude vyžadovat.
Jak zdůraznil, rozvoj jaderné energetiky je v zájmu obou zemí, a její budoucnosti by měli rozhodovat jak podnikatelé, tak politici obou států, a ne Brusel.
– Budeme chtít využít české zkušenosti s přesvědčováním veřejného mínění, také u sousedů, k racionálnímu rozvoji jaderné energetiky – zdůraznil Aleksander Grad, předseda PGE Energia Jądrowa.

Na prvním místě infrastruktura
Pro rozvoj polsko-české – a v širším kontextu středoevropské – hospodářské spolupráce mají zásadní význam investice do infrastrukturálních sítí, včetně energetických a plynárenských.
– Společné polsko-české infrastrukturální projekty by měly být součásti celoevropského propojení sever-jih – poukazoval prezident PR. – Toto je naše společná polsko-česká šance.
O problémech existující infrastruktury přenosu elektrické energie v Polsku a v Česku způsobených změnami ve struktuře zdrojů energie v Evropě (mj. dynamický rozvoj OZE v Německu) hovořil Grzegorz Tomasik, člen vedení PSE Operator SA. Zlepšení transevropských průtoků energie vyžaduje specializované investice a v budoucnosti těsnější spolupráci v regiónu.
Část diskuze o infrastruktuře byla věnována specializovaným silničním a železničním projektům.
– Není tomu vždy tak, že vše, co se udělá rychle, je nejlepší, protože zde jsou vlivy na náklady a kvalitu – upozornil Josef Krysl, předseda vedení Bogl a Krysl, který také neskrýval špatné zkušenosti z polského trhu. – Nejslabším místem silničních investic v Polsku je projektování a komunikace s projektanty. Ceny jsou často nereální, což je na škodu trhu. Chtěli bychom v našich aktivitách v Polsku pokračovat, ale ve zdravějším prostředí z hlediska nastavení podmínek.
– Největší přidanou hodnotou této diskuze, by bylo, kdyby se problémy, o nichž hovoří pan Krysl, neopakovaly při dalších projektech – zhodnotil Lech Witecki, pověřený funkci ředitele Generálního ředitelství vnitrostátních cest a dálnic (Generalnej Dyrekcji Dróg Krajowych i Autostrad). – Vždy však stojí za to si položit otázku, zda partneři, se kterýma se začíná spolupracovat, mají k dispozici potřebný potenciál.

Motiv krize, která se různými způsoby projevuje v hospodářské realitě obou zemí, se samozřejmě proplétal všemi tématy Fóra, nejčastěji však jako mobilizující faktor pro obě strany polsko-českých vztahů a ne jako důvod ke stížnostem.
Prezident Václav Klaus zdůraznil, že Češi pozorně sledují, jak se polské hospodářství vyrovnává s krizí. – Nás se krize dotýká ve větší míře než Polska, ale obě země čerpají sílu z toho, že mají vlastní měnu a tím i nástroje hospodářské politiky – poukázal prezident České republiky. – Polsko a Česko by mely nahlas a výrazně artikulovat svoje společná stanoviska a podporovat se na fóru EU.

Agenda

Organizatorzy